Publikace ilustrací a poezie

V obraze  ( 2016 )

Srdce v krajině  ( 2017 )

Krásná chvíle  ( 2018 )

Krajina těla ( 2019 )

Obraz

Akt zrození

krok do ticha

okno do noci

vzpomínka

úder zvonu

ozvěna, jež  i  přes hory proniká

projít údolím trav

česat stromy

v náruči nést vůni jabloní

křehký motýl

modré laně

plátno tělo

prázdné dlaně

rámy z kostí,

když plátno plane

a pak už jen hoří . . .

/2008/

Meditace

Nesu ti v krabici relikvie snů

a těla květin.

Pod neprodyšnou fólií

v rámu z ocelových hran

tvé tiché písni naslouchám.

/2019/

Barvy

Barvy prýští z květů

motýl v letu

poslední tah štětcem

náhle jako cypřiš a chrpa kvetu

prostě malé arboretum.

/ 2007 /

Malovat

Malovat, tam kde modří koně boří hlavu do květin,

kde vše je tajemství,

kde v čase iluzí jiskří ráno

a slunce plane na polích,

kde nebe bouří a vítr vane

i kámen se probouzí

nemohu nic

jen bít poezií do ocelových bran našich dní…

/ 2017, k výstavě obrazů Renaty Koudelkové /

Malíř

Jsem chodec v davu myšlenek svých

mám barevné srdce

stále štětcem něco chci říct

ať se rozpoltím ve dví

stále ruce barevné mám

a i když budeme slepí

květiny, ptáci

jsou za víčky…tam

někdy jsem zbabělec

někdy života zvěd

jedno vím jistě

přebarvit

čarami svázat

zachytit hned

když touha mi vzala víc

než smutek mi dal

stále hledám své místo

a maluji dál…

/ 2017 /

Meditace

Vzpomínka jako sen

jako klid ve všem obsažen

pod prasklou slupkou bolesti

krajina jen tak je…

/ 2016 , věnováno přítelkyni Pavlíně Vesmírné /

Srdce v krajině

Na poušti tohoto světa
zahořela křehká květina
malíř Špína rozlil barvy
a dal štětec do vína.
Ostré světlo, řeka barev
tečou proudem krajinou,
na špici chrámů se dotýkají
žluté světlo s modrou tmou.
V změti valér
najít obraz,
nedotknuté zjevení,
když jeho ruce objímají
vůni květin, mámení.
A pak jemně proplouvají
v záhybech tvých útesů,
kde kapky rosy protékají
mezi prsty do lesů.
Tam voda lačně prosakuje
tělem tvým,
v záři barev levituješ
nad teplým moře blankytným.
Šeptáš mi po ránu:
„nikdy tě nezklamu“.
V bouři, na kopci, ve vánku
věřím v tvou říkanku.
O pláči,
o duze,
o štěstí, které už nemůže.
V prostoru hledá klid,
prosí se o tebe.
V modravém kabátě,
v krajině hledám tě.
Neseš mi pohádku,
napsanou pozpátku.
Pro ten dar jediný
spřádám sny naivní.
Ve stromech shořel sníh
a vítr na polích zpívá si písničku,
že nikdy mě nepustíš.
Na křídlech holubích
letím tmou,
do světa naruby ,
za tebou.
V očích a za slovy napsané máš,
že dotknem se zas.
Ve žluti,
v objetí,
v červánku,
ve víně
v samotě,
v pustině,
v noci,
v černočerné hlubině,
v zeleni,
na stráni,
stálé volání,
milostné zoufání
nikoho n e m i n e .