Atelier MEZEROVÁ
malovat se dá už jenom žlutou a vínem
a výdechem na konci aleje
v obraze je těsno
dohořívá oharek
spálený den
bolí mezi lopatkami
a slunce krvácí
a malovat se dá už jen hlínou
hlínou a kořeny
a bolestí z všehostvoření
v šatech ze skla
jen ztěžka
vydechuješ barvy
stín a světlo
Prostě všechno
a tak jdeš
tam
kde žhnou louče
a sukně vyřezávají světelný kruh
a všechno je teprve v prvním plánu nepopsané
/ sb. Ostrovy, Mezerová, 2019 © /
Ostré světlo, řeka barev
tečou proudem krajinou,
na špici chrámů se dotýkají
žluté světlo s modrou tmou.
V změti valér
najít obraz,
nedotknuté zjevení,
když jeho ruce objímají
vůni květin, mámení.
/ © sb. Srdce v krajině, E.M., 2019 /
Atelier MEZEROVÁ
Zem zarytě dýchá, když ze štětce proud barev na plátno stíká.
